Když píše alkohol

A tak zas usínám sama,

a hledí na mě anděl samoty,

oči pomalu vlhnou,

jako ďábel nicoty.

A sama nad sebou,

hlavu plnou otázek,

a Adam Evou pohoršen navenek.

Jsem špatný či dobrý člověk?

Obejmu plyšové, láskyplné zvířátko

a aspoň na chvíli, na krátko,

nejsem sama,

než začne fungovat tělo ovládající,

chci být do nebe spadající!

Ale jsem hříšnice.

... a už bych vám neměla říkat více....