Ztracený cit

Ztracený cit

Anotace: O změně. O tom, jaké to je někoho ztratit a přesto ho mít stále po svém boku.

Za tvými víčky, skrývá se záhada
Plameny svíčky, ztracená zahrada.
Ve tvých dlaních cítím zvláštní chlad
Neslyšíš, nevidíš, necítíš?

Kráčím dál a dál a moje šlépěje
Zakrývá sníh, hluboké závěje
Otočíš se dřív než zmizím snad?
Neslyšíš, nevidíš, necítíš?

Utíkáš po stopách, kudy běžel čas
Hledáš ten okamžik kdy ztratil jsi hlas.
Hledáš tu chvíli, kdy tvé oči osleply,
Kdy hudbu přestal jsi vnímat
Tu chvíli, kdy démoni tvé sny odvlekli
Kdy přestal jsi mé rty líbat

Vkradli se potichu zloději snů
Vkradli se potichu do tvojich dnů.
Prodal jsi duši, ztratils vše cos měl
Pozdě je na nářky, welcome to hell!
Otevři oči!

Kráčím dál a dál a moje šlépěje
Zakrývá sníh, hluboké závěje
Cítím tvůj pohled, slyším tvůj hlas.
Neslyším, nevidím, necítím.
Autor FadedLightBluePink, 08.12.2012
Přečteno 405x
Tipy 8
Poslední tipující: zdenka, Joe Vai, tato22, Lenka Krásnodvorská, Robin Marnolli
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

jako bych slyšel redhoty.. tam někde v dáli :D

16.01.2013 15:46:31 | CCGREE

To bude hodně bolestivé, ale popsala jsi to pěkně

08.12.2012 09:19:41 | Robin Marnolli

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí