Spojení se světem táta mi přeřeže
ty tam jsou pochůzky a volné otěže
do rukou na stálo uchopí biče
od času vlastního vezmou mi klíče...
Ti tam jsou přátelé a klidné časy
nezbyde než se kát a rvát si vlasy
do srdce nadělaj´ o pár děr víc
peníze na zámek, na duši šlic...
No tak jsem hloupá a taky ošklivá
na můj pláč nehezký nikdo se nedívá
tolik bych chtěla být jakou si přejí
asi to neumím, víčka se chvějí...
Jsem prostě omylem, mladickou chybou
chci říkat: Děkuji. když všichni plivou
chtěla bych žít jen dle jejich přání
ach proč se mozek můj tak hloupě brání?
Píšeš fakt dobře. Ani se mi nechce věřit, že je Ti tolik, kolik uvádíš. Poklona !
01.03.2007 18:27:00 | skaj
.... jo, .... jsem také táta .... a bývalý "řezač" ...
Možná že dnes ... bych udělal všechno jinak ......
.... jenže až ..... dnes ... :-(((
25.01.2007 10:22:00 | HarryHH
Krásně jsi vypsala své pocity.A chápu Tě.
Jenže chápu i lásku rodičů kteří Tě berou stále jako svou malou holčičku a bojí se o Tebe.Časem se to srovná.
16.01.2007 08:23:00 | s.e.n
Moc pěkný, navíc pocity chápu (a zažívám to samý). Sice ti nemůžu pomoct, ale aspoň tě chápu. :o)
15.01.2007 16:19:00 | Sokolička
V 1. sloce oprav na "ty tam"
ve 2. sloce na "ti tam"
a bude správně :-)
Víš, náctileté období je to nejtěžší v životě... aspoň podle mně. Zkus dát rodičům tuto pěknou básničku... myslím, že se v ní kaješ dostatečně ;-)
15.01.2007 15:58:00 | Levandule