tma...
válí se v očích
a mrazem
pára stoupá z úst,
žene se po hrázích
pod svícnem
míjejí mě stíny
a přihazují závaží
na pekelné váhy
už duši pírko nevyváží
a tak jen počítám
vteřiny...
v zrcadle
jsem jen zdánlivá
jen ten obraz
tanečnice v sále
jen plamen
beze vzoru
a cesty
vzdávám beze vzdoru
tma...
zamyká rty
a světlo vrhá dolů
do rána
do rány
do propasti sloupů
jako vchod Parthenonu
vlije se mi jed
do skalních propadlin,
propadlišť času
zatáhne mě mořský ďas
je tma...
a já jsem
před zrcadlem
jen zdánlivá
Pohľad do zrkadla chce niekedy hodne odvahy..moc sa mi báseň páči!
10.06.2019 21:47:19 | gallatea
Děkuji za pozitivní ohlas :-).
Přeji pěkný den
11.06.2019 11:41:45 | Tanecnice
Překrásná
10.03.2013 12:57:30 | Akrij8
Tva ozvěna slov se nese mrazem i teplem
nabaluje zvláštní přísady
jen nehřeje...
27.01.2013 17:15:16 | Danger
jen ledové květy na skle
vzpomínkou na hnědé vlasy
a časy
už jsou ty tam...
02.02.2013 20:23:22 | Tanecnice
že by vyhrál jednu z bitev duch nad hmotou?...
06.01.2013 23:55:07 | enigman
Dal jsem si ji 2 x
pěkná:-)
06.01.2013 21:26:32 | Robin Marnolli
díky :-)
06.01.2013 21:28:57 | Tanecnice