Boj(o)roj

A tak je to tu zase,
ztracená v té lidské mase,

která běhá po ulicích,

jak příběhy v knížkách

uložených na policích.

Přemýšlím, kam mé kroky vedou,
zda-li jdu po proudu či proti,
odporné davy se mnou melou.
Táhnou mě zpátky
ve snaze otočit,
myšlenky, touhy a vrásky,

nechat se polapit??

A znovu ten nápor,
vlna vzdoru napíná tu hruď,
bojovný výkop a pohyb vpřed,
říkám si jen teď buď,

prasknul ten bolavý vřed.

A znovu nápor ze všech stran,
kostnaté ruce táhnou za roztrhané kusy,
ale já vcházím do světelných bran,
dostat se z temnoty člověk musí.

Víra je naděje a naděje víra,
že nás na tomto světě již nic nesvírá,
že jas a zář svítí z našich tváří,
černota prosvítá podivnou září.
Obrody výhra a a zlu pád,
rozťat vejpůl je ten had.
Jásání zpěv a zpěvu chór,
vítězství nadosah, víry zvon.
Není již cesta přes vody vor,
protože lásku nám přináší pouze On.