Do hloubky výšky
Do hloubky výšky
Anotace: Kdo chce dosáhnout ke hvězdám, často klopýtne o stéblo slámy…
Šplháme
po svých snech
do výšky
hloubky nebe
Snažíme se
vyhnout loužím
(nechceme utopit
své zítřky)
Chůzi máme
jistou a pevnou,
aby nikdo netušil,
že uvnitř skrýváme
červánkovou báseň
A přece nám občas
někdo sirkou ucpe
klíčovou dírku k bohu
Na svém slamníku
si hrajeme se zapalovačem
a touhou
schovat se v plamenech
před svým dnem
… Bez klopýtání a proher
však není cesty ke hvězdám…
Šplháme
po svých tvářích
do vrásek
hloubky sebe
Komentáře (13)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk20.01.2007 23:18:00 Favi
Nemáš zač...:) Víš, tys mi taky pomohla, když mi bylo mizerně...(v jednom komentu...ale tu básničku už jsem smazal, myslím...byla plná zlých komentů...plná zlosti a bolesti...kterou jsem si vylíval...) a já si toho vážím... toho že vidíš to dobré i tam , kde jiní ne...
PS: vím , že jsi věřící...(z komentů)... Já nejsem...Ale přesto se snažím žít tak, aby mě netížilo svědomí...A vážím si lidí, kteří se snaží pomáhat ostatním... Tak proto... Dík za komenty, potěšily mě..:)
Dobrou:) A pozdravuj toho svého prince..G.P :)
18.01.2007 17:40:00 Koprtinka
A přesto každý pád za to stojí, byť jen jednou se dotknout své hvězdy.
Krásně si tu vyjádřila i mé pocity. Děkuju
18.01.2007 08:41:00 G.P.
Je to teď ten zvláštní čas, tak nebudu psát nic moc komentáře. Vyhýbám se loužím, ale vždycky to tak nebylo. Jako kluci jsme si to vždycky namířili přímo doprostřed (k maminčině veliké "radosti"). Ale víš, možná to bylo lepší, nevyhýbat se...
16.01.2007 20:41:00 Mourek
jenže kdo se ani nepokouší šplhat, ten zcela jistě nikdy na hvězdy nedosáhne (ale zase nemůže sletět z výšky na ....)
16.01.2007 15:01:00 NikitaNikaT.
Tohle tak strašně hezký ...zrovna to ke mně sedne. Mám pláč, smutek.
16.01.2007 12:01:00 Favi
...Bez klopýtání a proher však není cesty ke hvězdám...
Tohle si musím pamatovat...:) musím...!!! dík:)
16.01.2007 11:50:00 JardaCH
... jen ten plurál ... taky k tomu tíhnu ... snad podvědomá touha schovat se v davu ... strach z toho být sám sebou ... já ... Já ... JÁ!
16.01.2007 08:45:00 Cecilka
...ta stébla...
příběh na moc dlouhé vyprávění...
lety a přistávání...
rány a zahojení...
:o)
JO!!!
16.01.2007 08:25:00 Lizzzie
rozzářená před obrazovkou...
v hodině informatiky...
...kde všem se tváře křiví...
pod návalem přemýšlení nad čtvrtletkou...
usmívám se jak poťouchlý blázen...
...protože jsi mi ukázala,
...že tady vlastně ani o ty známky nejde...
...viď?...děkuji...
vždycky umíš potěšit
