Anotace: Věnováno dlouholetému příteli.
Kdyby oheň byla voda,
pila bych tě hltavostí.
Kdyby vrána byla skřivan,
zvala bych tě laskavostí.
Kdyby moře bylo pouští,
hřála bych, co slunce,
kdybys ty byl duše,
já mysl tvého srdce,
říci bych teď mohla
- jsi srdce mého srdce,
jsi celým světem pro mě,
když mi svíráš ruce.
Jsi můj hrob a jsi můj zmar.
Však i mé štěstí, sen a dar.
Oheň a voda
pevná půda ve větru
alchymická transformace
věčnost touhy i citů
s výtrysky radosti
i nelze též jinak
než smrtelně bez legrace
09.02.2013 22:55:50 | Juan Francesco de Faro