Anotace: ...neklid v sobě...
Růže neklidná, tichá úst závora
barva země, z hlouby nitra vyvěrá.
V paralelním vesmíru klikatá
noc nadějná, cesty hněv uspává.
Ekvilibristika, prstoklad na těle lásky … už.
Mistr čistého tónu
v území plného překvapení.
Bluesový nádech orientu
maluje skutečný Bůh.
Příroda uchvátí, co zbylo ze století
vábení finské vodky … pozdní prozření.
Naprosté uvolnění, magické chroptění
prolínají, vyplouvají, propadají se …motiv je dotažen.
Štětcem máchnutí.
Přenádherná slova.
17.02.2013 12:03:55 | Lilien
koukám na tvoje poslední příspěvky - duben, prosinec, únor... hele, neženeš to trochu? nestačím tě číst :-)
..ale asi teď víc hraješ blues a maluješ, jak jsem z básně pochopil..
16.02.2013 22:01:34 | Aťan
...:) ...nojo no, moje útěky mimo realitu nejsou tak časté ...leč o to radostnější ...zdravím ...
17.02.2013 08:16:07 | WhiteSkull
krásné dílo !
16.02.2013 11:56:19 | xoxoxo
kde zůstalo víno ale? :o)
povedla se ti, klidně piš častěj zas :o)
16.02.2013 10:12:35 | hanele m.
...nejen vínem je člověk žif ...
16.02.2013 19:23:32 | WhiteSkull
to že napsal hrdý majitel vinotéky?! :o)
17.02.2013 09:30:04 | hanele m.
...nemám klapky na očích ...koukám a vidím:) ...taky si potřebuji někdy odpočinout ... a tady jsem rád ...
17.02.2013 11:57:30 | WhiteSkull