Naděje

V šuplíku schovávám náušnice po babičce
co se svůdně třpytí ve svý levný kráse..

Jako tvoje oči plný černejch slzí
když mluvím řečí, kterou jen já rozumím..

A zdá se mi lepší to, co nemůžu mít
a ty se mi ztrácíš v mlze, kamaráde..
Když šlapu po tvých snech na lepší zítřky
když se ztrácí jistoty budoucnosti..

Ničím svoje ctnosti s mladym vínem
a cizim klukem, už ani nevím jméno..
Ale tvoje tělo, co by chtělo, topim ve zbytku rozumu..
protože největší bolest je, kamaráde..

                                      ...falešná naděje.