blízkost

Anotace: a protínání

I. ty

zalykám se tím větrem
ukradl mi kůru
a z konečků setřásl kapky klidu
nakláníš se nade mě
plášť uhodil o ocelovou nohu stolu
já

ano ne ano

v prsou kovová chuť nože
zavírám oči

ty
zakrojils hlouběji
a nitku po nitce

preparuješ

II. já

v dlani něhu a pár suchých listů
vylákala jsem tě
z tvojí hrudní klícky

neboj

místo toho vytrhala jsem ti pírka
kterým jsem nevěřila
pod nimi rána
v ráně má ruka
bolíš

v oku ti němě komíhá vysoká střelená do slabin
když sleduješ, jak se mi lepí prsty
k sobě a ke rtům
a nechávám tě do sebe
krvácet

III. - - -

zbývá poslední kout
skrýš vtlačená dozadu
ve tmě jsou zarostlý střepy a boly
smyčky
který nikdo sám nepovolí

ve tmě a v rozkladu
ledničky
šlupky a šuplíky

do ticha voláme