Kobylky snesly se,
na louku plnou zlomených srdcí.
A žerou,
ty poslední zbytky.
Vdechuji,
třepot motýlích křídel.
A v nose mě lehtají,
nevyřčená slova.
Ptáci zpívají,
o ztrátech i nálezech.
A já se naučila refrén,
ten o dech-beroucí lásce.
Květiny,
ach jak jen ty umějí šeptat.
A ta modrá nade mnou,
má léčivé účinky.