Touha

Anotace: ...

Má duše,plná zbytků,
mé tělo,plné tužeb,
strádajíc výdobytků
od muže něžných služeb.

Jsem jako květina,
jíž včelka nechce opylovat,
jako nádraží,
kde vlaky nestaví.
Do písku,jako pštros,
svou hlavu schovat
a čekat,
až vášeň se dostaví.

Truchlivé čekání,
trýznivé naděje,
bezmoc a zklamání,
snad láska někde je.

Však jednou
dostavit se musí,
je to mé přání.
Chci,ať mě svými ústy dusí
a přemůže v milostném klání.