Věčné slunce mě děsí
v jeho žáru měníme se v prach
ale když přejdu tyhle běsy
mám slunce vlastně rád
Když se koupe v tvých vlasech
dává obrysy tmám
když oči zavírám
mám pocit, že tě znám...
...a nestrádám
nadějí, co bolí
nadějí, co umírá
Máš to pěkně napsané.
RM.
07.03.2013 20:06:40 | Robin Marnolli
Děkuji :-)
08.03.2013 20:05:37 | terezkys