Když se zadívám

Věčné slunce mě děsí

v jeho žáru měníme se v prach

ale když přejdu tyhle běsy

mám slunce vlastně rád

Když se koupe v tvých vlasech

dává obrysy tmám

když oči zavírám

mám pocit, že tě znám...

...a nestrádám

nadějí, co bolí

nadějí, co umírá