Sněženky

Kreslíři,

líbej mi zápěstí,
napoj nás oba, svou dychtivostí
a
nepřemýšlejme spolu
nad věcmi,
co patří dobám z minulosti.

Dobám z nenávisti.

Zloba klíčící,
jako první jarní květ.
Schovávající se v něžnosti.

Sněženky..

..pokryj jimi mé tělo.
Zapomínej na vše
a na nic
..z toho co se nedělo.

Na oblak..
co připomněl křídla andělů,

na hvězdu,
v středu svítící,
jak srdce..

Na všechno,
co připomnělo by,
že jsme tu na chvíli
spolu byli.