Zapálila jsem vzpomínky,
co zbyly mi v srdci.
Hoří,
jako sto zbabělých dopisů od tebe.
Pořád cítím,
třepot motýlích křídel.
Co umírá,
mi v dutině břišní.
Pořád slyším,
tvoje myšlenky ve svojí hlavě.
Mluví,
když rozum šel spát.
Pořád vnímám,
ten nůž v mých zádech.
Když si ho vyndám,
co se stane?
Jsem jako,
zvíře chycené v kleci.
Jako mýdlová bublina,
v opeře pro dospělé.
Moc mi v tvých básnich nesedí ta forma,volnej verš a interpunkce mi nějak prostě nejdou dohromady
20.11.2013 16:53:54 | Bananky v čokolade
:D kostra je základ ale to neznamená že dobrý...
ale nic předělávat nechci, myslím, že bych si moc nepomohla :D
06.04.2013 23:08:25 | whiolet
není to zlý - za tip.
06.04.2013 20:57:48 | Hagrid
Kostra básně je zdravá, ale místo masa má na sobě zavěšené banality. Zkus ji dovymakat...
06.04.2013 20:43:44 | Michal Dunda