Smrtelná

V pustinách soumračna nemrtvých plání,
ve stopách smrti a za umírání,
laškuješ s kmotřičkou o všech svých prokletích,
vláčena v okovech po padlých stoletích.

Hřána jen plameny pekelných nezdarů,
toužíš to ukončit, smrtelně, po staru.
Není však dopřáno těm tvého druhu
moci se vymanit z věčných svých kruhů.

Hraješ si se hříchy, svými i cizími,
když se rez prokouše pocity ryzími.
Pravda je klikatá, když zdobí zmijí hřbet,
podivně poklidný umírá celý svět.

Na hranách zvonících hraješ hru na přání,
stala ses tou, jež se ničemu nebrání.
S klidem a nehybně sleduješ křeče múz,
uvyklá pohledům v bezpočet tichých hrůz.