V hrníčku od kafe

Na tvým stole

(kterej nikdy neuklízíš)

stály a čekaly

poloprázdný hrníčky

páchnoucí po mejch slzách

 

těch slzách,

který nuceně padaly

do tvýho kafe,

co  nesladíš

 

a mezi nima se válely

stovky omluv,

cos mi nikdy nenapsal,

tak zbytečnejch a kýčovitejch,

že se i rýmujou

 

a vedle všeho toho muž(Ty)

ležící v posteli

uspokojen

spící

s pocitem, že až se probudí

 tak všechno bude fajn

 

a za stolem židle

a na židli žena(Já)

sedí a černě pláče

neuspokojená

těhotná