v sezóně dobrého počasí...

tou dobou tě vídám
v intimitě blízkosti
ne kvůli tomu co jsi
nebo můžeš být
ale to co představuješ
mnohoznačnost tajemství
nepostižitelný půvab ženství
paronomastický obraz milujícího
pojatý do milované
exemplární
ne proto že jsi jediná
ale protože jsi bohatá
složitá ve všech rovinách
poselství
jež nelze vyjmout
z přirozeného prostředí…

často mi někdo říká že neexistuješ
ale pokud jsi plodem fantazie
pak máš své nuance ve skutečnosti
což znamená že existuješ…

přitom neevokuješ
abstraktní ideu
ani záminku k pokusům s barvou
ale výlučně ženu…

takovou
co vzruší smysly
odhalenými rameny
touze nabídnuty
plné a vlhké rty
co vyvolávají taktilní pocity
oči něžně provokující
s pohledem přímo upřeným
a tvary jež vybízejí k doteku
duchovní degustace
v potěše vyššího řádu…