Křídla letu

Připadalo mi

že křídla mám

že prostě si

jenom tak

l í t á m

 

Však bála jsem se

měla strach

z obrubníku skočit 

zda nemůže to špatně skončit?

 

Roztáhnu ruce

a zkouším štěstí

zdali mě gravitace

věnuje pěstí..?!

 

Vždyť každej z nás

je jinej blázen
Někdy spadnem z vejšky na zem

 

Někdy se točíme

kol vlastní osy

roztáhnem ruce

pravou zkosit

naklonit let hlavou

a mraky kolem nás plavou

 

Někdy však l í t á m e

nebo se líbáme

cítíme blízkost

křídel a perutí

 

Tak kdo příště věnuje

to injekční bodnutí?

 

Které Tě propustí

nechá Tě odletět

chodníky opustíš

..zdá se hned hezčí svět!