jemná, prostým zrakům odepřena

/

/

nasypu si tě do očí
nastrouhám jemně
prachovou stopu
vycedím

pocit ti ozdobím
průsvitnou nití

rozmělním pohled
v odrazu hladin
v poprašku tajících snů

na tisíc křehkých
jak láva tekoucích
zářivých horských pramenů


proteču tebou
peřejí těla
po spáncích dolů
v hedvábnou síň

kolikrát ještě
oslepnu v tobě
dřív než svou poslední
šanci utratím