motýlí závan

několik barev na křídla nasypu
poslepu maluju větrnou duhu

leť z květu na květ
oslavuj
raduj se
dřív než se setmí

na bílou stuhu

vyšiju slova o loukách
o zvoncích po okraj nektaru plných
o jedné z květin
té z říše omamné

na stráních strmých

kam lidská noha
nikdy již nevkročí
tam jenom motýl
létat smí

tam složit křídla znavená
se s rojem blízkých
sluší