Potichu brečím,
ano, je to tak.
Své pocity skrývám před nebezpečím,
jak já nesnáším ten tlak.
Síla se někam vytrácí
a zůstávám jen já.
Mé tělo se sotva potácí,
má duše umírá.
Srdce už dávno emigrovalo
a tak jen prázdná schránka zbyla.
Už nic nezůstalo,
co ještě bych skryla.
I slzy přestaly téct,
snad poznaly,
že už nemají, co nést...
Výstižné. Když se někam propadáme.
Nebezpečné. Když najdeme v tom zalíbení.
08.06.2013 06:56:15 | VEDz RVAHEs