O-x-x-O

Anotace: Netuším,neznám,nezvládám...Určeno pro tebe a tak. Doufám, že si to nikdy nepřečteš a že mě nikdo nepochopí..Jen čistej výpis "MINDU"...

Zapomenuto snad by mělo být,

však má hlava nechce mi vzít.

 

Pocity ,myšlenky a hlavně vzpomínky,

co staly se mými řemínky.

 

Nevím, proč stále přemýšlím,

a ve snech si tvou tvář domýšlím.

 

Byl si ten, koho jsem nikdy nechtěla,

přesto jsem kvůli tobě probděla.

 

Noci, dny, týdny snad i měsíce.

já vím, zní to asi děsíce.

 

Dnes už vím, co jsem cítila,

zbytečně jsem tě soudila.

 

Netuším, proč mi stále nedáš spát,

vždyť tak dávno, čas nechal se hnát.

 

Přemýšlím, co si vlastně pro mě znamenal,

po tvých očích můj duch zasténal.

 

Vsugerací tohle by snad mohlo být,

nebo jen srdce nezvládá skrýt.

 

Skrýt to, co jsem nikdy nedala najevo,

a časem si přišla ty, oblevo.

 

Přinášíc touhu po tvém dotyku,

uvíznuta v divném to průsmyku.

 

Hledajíc tu správnou cestu ven,

a přitom přála bych si jen.

 

Zapomenout na ten pocit, co cítit si mě donutil,

když si byl na blízku a můj život pořádně ochutil.

 

Dnes tu stále sedím jako by si neodešel,

přitom ty jsi mě už dávno a s úlevou obešel.

 

Netuším, proč o tom teď píši,

stejně jsou to jen rýmy v zoufalé říši.

 

Žiješ si dál a já jsem ten vůl,

co miluje tebe a postrádá hůl.

 

Hůl, která podpírala by mě dál,

cestou životem hledajíc grál.

 

Když vidím tě dnes,

dělám jako by chcípl pes.

 

Žádný pozdrav, úsměv, natož pohled,

mám strach, že nebral bys ohled.

 

Na to, že stále něco pro mě znamenáš,

ikdyž si připadám tak trochu jako mecenáš.

 

Pro tebe to nikdy nebylo tak silné,

ale já byla paf, jak když medvěd k medu přilne.

 

Chtěla bych ti nevědomky snad i říci díky,

že zažila jsem pocit podlamujíc kotníky.

 

Vlastně to bylo jednou a bojím se i naposled,

nýbrž pořád jenom ty řídíš můj myslosled.

 

Snažila jsem se najít v někom dalším,

dokonce i můj mozek stal se starším.

 

Však pořád ten tvůj úsměv v mysli mám,

a říkám si, zdali se ho někdy vzdám.

 

Já vím, musím to zvládnout,

a sama sebe ovládnout.

 

Vždyť přece nemůžu být uvězněna dál,

tebou, jenž už vlastní cestou jsi se dal.

 

Však nikdo nikdy mně nevyvrátí,

že první láska ti život pořádně zkrátí.