Bláznova šachová partie

Bojím se chodit na kraj srázů 

- že bych skočila.

"Celý svět tepe v mojí hrudi,

a skočím-li, pád mi neuškodí..."

To říká tělo, ač mysl se mu brání.

Marně.

Rozum prohrává proti přání,

v šachu se stáhne do ústraní

a poslední tah je tahem protivníka.

MAT.

Ten, kdo bojuje, neutíká.

Už balancuji na hraně 

- stačí krok, pár dalších úplňkových nocí,

prohraných šachových partií,

kdy zůstanu sama bez pomoci

a nikdo neřekne mi: "Blázne!"

Bojím se chodit na kraj srázů

- za nocí zdá se jasná mysl bláznů.