vyvolení

 

mezi stěny dravou

(vysoké )

zvěř hladovou

dali a hrnec zlata k tomu 

a nikde zámek natož klíč 

vždy plné mísy chutné krmi

omamné trávy 

chceš-li, znič 

po jednom kusu každého až žádný 

nezbude kolem

ani ruka 

natož dlaň..

pak jediný jak Mona z Louvre

vstaň

a hrdě středem 

závistivců

ty s věčným cejchem

obtěžkán

za hlasy davu 

bez vděčnosti 

téměř sám 

pár přátel s prosbou možná se ti zjeví..

však srdce hladové, ..nepoleví