Dívka co měl jsem rád,
teď v žilách několik dírek má,
za zklamání z lásky,
už nepohladím její vlásky.
Pár naběhlých vpichů,
utíká do světa zbabělců,
pro chuť po poznání,
vyměnila to místo milování.
Pár okamžiků mezi životem a smrtí,
nevrátí se- život ji smrdí,
v okamžiku vylétne až do nebe,
proklíná vše hlavně svoje srdce.
Žije či na světě už není,
nepamatuji se na její objetí,
pac a pusu vždy na rozloučenou dávala,
prosím svoji duši aby se za ni modlila…
Pro Toulavou: Náhoda je to co čekáme, že se stane a když se to stane tak jsme překvapeni...
Nic není čistá náhoda, ale tohle možná ano
22.01.2007 15:00:00 | Láďa