Jsou věci, kterých lituji
když ráno procházím kolem výkladů
a nadávám sama sobě
s neschopností se člověk nerodí
neschopnost si člověk pěstuje...
Ublížila jsem
a myslím, že stále ubližuji
lidem, věcem, svítání
to poznání nijak nepomáhá
pouze mě dusí
a připomíná
jak chudý člověk jsem
tam uvnitř...
Čtu básně
dávno umlklé hlasy pravých básníků
a jsem dojata jejich nadčasovostí
přesto se nemohu zbavit dojmu
že dostat políbení na tvář
je mnohem krásnější než o něm číst...
Milá, pokorná.
07.10.2013 08:57:56 | Matty09
tak se uschopni...
07.10.2013 00:07:44 | enigman
...je to tak... poslední strofa moc fajn ;-)
06.10.2013 20:35:39 | Robin Marnolli