Anotace: ...
Včera myslím, byl to rok,
co mě zdál se jako chvíle,
rok smutku, štěstí, tiché lásky
a sysifovské píle.
Už uplynula dlouhá doba,
od něžných lásky gest,
však v myšlenkách já stále bloudím,
po stopách v prachu cest.
Už tak dlouho stýská se mi,
chci mít tě na své straně,
a sním o místě, kde nechals v zemi,
otisky své dlaně.
Tak, pokud na mě ještě myslíš,
věř, že myslím na tě též,
a že pomalu zapomínám?
je jen pěkně hloupá lež.
Začátek se mi jeví slibně, ale v druhé půli báseň jaksi ztrácí, jak veršem, tak i rytmus klopýtne...
14.10.2013 19:44:49 | Robin Marnolli