Taky znáš ten pocit,
když už je tmy čas
a lampy svit procit.
Ať má město jas.
Svorně stojí podél cest,
mají jasné poslání,
po odbití klekání,
každý jdoucí má tu čest.
Rády ony poslouží,
ať se duše nesouží.
Pomůžou a potěší,
Každá jenom chviličku,
pak projít další uličku.
a tím přece nehřeší.
Ahoj, u tvé poezie mám takový pocit, že to nejsou ani tak básně, ale říkanky: Pocit-procit, čas-jas, láska-páska... možná bys pro změnu mohl zkusit napsat něco, co se tak okatě nerýmuje? :-) Ale já nejsem básník, třeba jiní na to mají pohled jiný.
13.01.2014 10:42:55 | Firren