Mamon....

Mohla bych mít kusy měďi
leč jsem zlatem posedlá
jen se blýskne - měď jde k čertu
Mamon si mne osedlá...

Teplo sálá z hodné měďi
nějak běžně, lacině
časem klesám na kolena.
Ejhle- záblesk v skulině...

Zlato se tam krásně třpytí
pro svůj krystal zářící
něžně leskem hladí hrany
obraz lásky na líci...

Osamění na mne padá
mám se vrátit k měďi třpytné?
Bezpečně se uchlácholit
než mne Mamon znovu chytne...