Podzimní květ

Plamínek naděje,
ve tváři pel,
zanechal dotyk,
aniž bys chtěl.

Proměnil myšlenky,
otočil vzad,
slzičky krůpěje,
ztratí se snad.

Letmo tě hladí,
podzimní květ,
tiché je znamení,
jen pro tvůj svět.

Tajemství střeží,
maličký vzkaz,
potěší, doufám,
nesrazí vaz.

Barvy má pravé,
nemůže lhát,
někdo si vzpomněl,
možná má rád.

Tomu kdo našel,
patří ta slova,
stíny se ztratí,
začneš-li znova.

Přichází v míru,
v srdci chce hřát,
poutníkem stal se,
mohl ti dát.

Verše se ztratí,
květina zvadne,
úsměv si ochraňuj,
když sám svět chřadne…