Vina

Anotace: Psala jsem to už před delší dobou a byla jsem v té době taková.. Vystresovaná, takže je to takové chaotické ^^" Bylo to sepsáno ve zmatku mích pocitů a citů.

Padám do vlastního stínu
a cítím na srdci tu obrovskou vinu,
která mě zevnitř zabíjí
a mou krev s chutí upíjí.

Padám, duše má je černá,
a i tak mám pocit,
že jsem ti věrná.

Padám a čekám tvrdý náraz,
ale dostavil se jenom mráz,
který cítím na své kůži.
A když se tě dotknu,
spálím tě jak růži.

Jsem prý jenom kus ledu
a milovat nedovedu.
Tak proč tu teď tiše prosím
a své tváře slzy rosím?

Nejsem tak nevinná, jak se zdám.
Jsem mnohem krutější
a srdce tvé mám.

Nečekej zázrak, já se nevrátím.
Lámat srdce, to já umím...
Nedělám to, protože chci,
ale protože se cítím jako v kleci.

Každý jsme někdy lhaly
pro dobro těch druhých.
Hlavně, když jsme milovaly...

Ten pocit viny nejde zastavit
a já se mu nedokážu postavit...
Já ti vážně ublížit nechtěla,
ale že tohle se stane, jsem věděla.