Záblesky prachu ze střelnice,
rány a stopy drápů v kůži.
Jak kapky krve do kaluží,
jak mák z nezralé makovice,
jak trn co zranil vlastní růži
a utek někam do klokočí.
Nikdo mě nikdy nespočítá.
Nikdo mě nikdy neochočí.
Jsem zlatá žíla, dobře skrytá.
Do ticha stránky trilobita
hlasitě tiká
srdce lvice.
Jsi...
Krásná.
09.04.2019 06:21:30 | Dreamy
a nebýt vězněm...
14.11.2013 07:17:19 | enigman
Dal bych tomu trochu grafiku, ale i tak je to za tip
13.11.2013 19:32:31 | aravara
Forma by mohla být nápaditější, ale verše mají šmrnc a dynamiku...pěkný.
13.11.2013 19:07:52 | Robin Marnolli