Štětcem dubovým,
maluješ mozaiku,
po těle mém.
Štětcem májovým,
maluješ chvilinku,
po těle nešťastném.
Se štětcem tajemným,
stejným jako Tvůj úsměv.
Se štětcem kouzelným,
v barvě žluté růže,
stále maluješ..
Růže plné žárlivosti,
kterou v sobě cítíš.
Spouštíš vlnu posedlosti,
v sobě samotném.
Asi to měl být štětec dubnový než dubový.
04.06.2014 17:54:05 | Lilien