Návštěvnost
Déšť
Déšť
Když mraky pláčou,
slzy jak příval slov
rozeznějí hladinu.
Mé řasy máčí
ve vzpomínkách
ne Tebe
... a opět Tě cítím
a opět se v Tobě ztracím.
Neuvěřím, že to skončilo....
... nikdy.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Tvá tvorba blízká duši mé..
16.10.2016 14:43:02 | Tvořilka Lenka
Hezky vyjádřené. Dokáži v tom vidět osamělé dívčí oči za oknem, smutně hledící do deště.
Tak na mě dílo působí.
12.12.2013 20:44:33 | Jan Urban
nikdy nerikej "nikdy" ... :-)
29.11.2013 20:54:51 | frangir
tak ono to skončilo definitivně na vždy a bojím se, že ve mě to neskončí vážně nikdy ...
29.11.2013 20:57:31 | Melfëa
disintegration
27.11.2013 15:43:39 | CoT