úžasná báseň

roztrhali nebe na cucky

a pak
když jsem seděl v noci u ohně
vzpomněl jsem si
že bys pro mě do něj dala ruku
a přemýšlel jsem
jak moc by tě musela tvá láska ke mně bolet

a dívali jsme se na hvězdy
francie spala a nedala na sobě nic znát
ale byla tam taky
nepadaly
visely jako hrozny na nebi a blikaly jako žárovky

ukazovala jsi na ně prstem a já tě držel za ruku
bylo to jen uvnitř mě
ale tak jsem se cítil

usmívám se do ohně a v hlavě mi tančí tisíce nápadů
až se už nikdy neuvidíme
budou mě bolet právě ty nejšílenější z nich

protože jsou nejblíž realitě

podívej, drahá
teď už žádné oceány hvězd a moře klidu
pravda ve lži a skryté jinotaje

už žádné mraky a za nimi slunce
jen dveře na jih a za nimi cesta na východ


seděli jsme u ohně

ruce do něj dáváme pro ty
kteří by to pro nás neudělali

roztrhali jsme sebe na cucky
pro pár okamžiků
kdy to stálo za to

a pak





mlčeli jsme na lavičce
ruku v rukávě
a tikali do tmy naše
zbývající minuty