Každý den
uvazuji šálu vzpomínkám
aby neonemocněly a
mažu svou
rezavou duhu,
aby jednou zase zářila.
V práci bouchám lidem
pohádky do podpatků jejich bot
a oni je pak
s každým úderem
vráží do chodníků
do cest a do země
aby si je přečetli
i ti
dole.
Druhá sloken nádherně popisuje umění ševcovské a jeho přehlížené poslání připravit lidé na jejich dlouhé cesty a jejich nástrahy..a stejně jako volba vosku v zimě i správná podešev dokáže přiblížit cíl(nebo podpatek)
;-)
S tou první si nevím tak úplně rady
30.03.2014 19:32:48 | poeta
Tak tohleto je hodně, hodně povedené. Rozhodně to lepší, na co se tu dá narazit. Vázně povedená. Letí do oblíbených, protože ten nápad je fakt skvělej...
30.03.2014 18:30:59 | Miro Sparkus