Anotace: tak z procházky
Jen tak dál,
do minulosti
jen tak dál,
zetlelé kosti
Stojím já a stojíš ty,
na upatí hory,
šeptáš slůvka radosti,
a hory nechtěj slyšet nic,než věty přítomnosti,
po kolena v sněhu utápíme se,
v šeru kosti minulosti