Otazníky

Leželi v probuzené noci,
kdesi mezi polštářem a zdí.
Dlaněmi objímali otazníky citů.
Mlčeli a hledali, jak si říct.
- Neřekli nic
Každé další ticho jej zraňovalo,
každé další ticho ji zraňovalo.
- To nevěděli, že něha nepotřebovala slov.