~~~~~~~~~~
To vám stála
jedna lampa stará
nad kamennou lavičkou
občas trochu zablikala
když on ji líbal,celičkou,
na cestu domů by posvítila
když do noci se zdrželi
někdy se trošku i rozzlobila
jak přes záhonek běželi.
Počkej chvíli,neutíkej
já ti pár růží natrhám
víš,pod lampou bývá tma
pro tebe to z lásky udělám,
vtom lampa zhasla
on se o trny do krve popíchal
asi to mládence dost bolelo
pusu ji dal a domů by utíkal?
Ty mě tu necháš
ve tmě v parku samotnou?
Já se budu určitě moc bát,
teď se ta lampa zase rozsvítila
neboj,já tu budu s tebou
než vyjde slunce stát.
A víš co,o všem co jsem viděla
ti budu povídat…
…nějak se lekl mládenec
a tu svoji honem políbil a zase
potom ji objal v pase
a domů s ní zamířil.
Že jeho krev bílé růže barví
tak trochu do červena,nevadí
vždyť lampa už nic
neprozradí.
A dál nad lavičkou bliká
tiše si i občas vzlyká…
~~~~~~~~~~~~~~~~
hlavně aby na ni lampář nezapomínal...světlo je světlo
20.04.2014 22:20:08 | básněnka
..prý sem tam ji vymění někdo žárovku...
21.04.2014 13:08:51 | Květka Š.
Tvá poezie je pohádková jako vždy:-)
20.04.2014 19:40:27 | Robin Marnolli
děkuji Robi....a veselý zítřek..
20.04.2014 21:10:45 | Květka Š.