Anotace: ...
Zapálím si svou ranní cigaretku
a propláchnu pochmurné myšlenky
vodou svěcenou
zčernalou dlaněmi lidí
zavřených v mé ohořelé rakvi
prosících o trochu popele
Můžu jim ho dát
My oba můžeme
létat bez křídel
a probouzet utopené květiny
probouzet mrtvé
do naha se oblékající
vyprchané
siluety
Zůstáváš sama...
Pláčeš pro nesnesitelnou zimu
pro nenáviděný mráz
Taková malinká
touha že by nezazářila?
Z daleka
z oblohy bílé
prosvítím Tvé líbezné tvary
Zmocníme se třpytu nenáviděné krajiny
a mrštíme jím za obzor
kde můj svět usíná
Zapálím si svou večerní cigaretku
a propláchnu pochmurné myšlenky
propláchnu Tvá očka
Vždyť...
Já jsem ten paprsek
a Ty jsi má vločka
očka očka.. to nemůžeš tak mile.. se ti vrátí ve zlém..
ale fajny nápad.. jako dycky.. B-)
17.02.2007 12:43:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
mě se ten název líbí a líbí se mi i celkový dílko, škoda že není nekonečný, celou dobu co jsem ho četla jsem nedejchala:)
26.01.2007 19:05:00 | Rozárenka
líbí se mi to, má to takovou zvláštně přitažlivou atmosféru, ale nějak ta soulož v názvu je dost tvrdá..ale to je tvoje báseň a je tě vždy ráda četla
26.01.2007 18:32:00 | Jarky