Anotace: kebab
.
když jsem doma 
jsem sám a mluví ke mně nanejvýš igelitové sáčky 
které se postupně uvolňují 
protože jsem je neuložil 
jak si přály 
a opět na chvíli 
ten zlomek vteřiny 
uvěřím že tu se mnou 
někdo je 
že nejsem sám 
ale já jsem sám 
jsem sám v davu lidí 
lidí ze kterých každý jeden 
je stejně tak sám 
jako já 
kdybych si neskládal 
příběh jako skladáčku 
ale bral svůj život tak 
jak plyne 
nikdy by to nebyl příběh 
příběh je 
vzít kostku tu 
a kostku tam 
a řadit je za sebe 
protože ať jsme chaotici sebevětší 
absolutní chaos děsí 
a příběh 
to je řád udělený chaosu událostí 
ale bojím se psát svůj příběh 
(a každý z těch příběhů 
který bych napsal 
je můj) 
protože příběh má konec 
znamená to vybrat si 
jen něco z života a to uzavřít 
navíc si vybrat to 
co zní dobře a možná opomenout 
co je důležité 
znamená to rozloučit se 
znamená to tak trochu zemřít 
vše co zůstává neuzavřeno 
žije a spěje dál
.
jééé ahoj Ester...
20.10.2014 00:29:55 | enigman
no nazdar! já to tu už celkem zabalila, no :)
20.10.2014 00:31:46 | Já Esther Ruth
Já myslím, že příběh je jen chaos převedený do slov, ten řád je spíš naše touha po porozumění, ale podle mě tam "řád jako takový" není :-)
30.05.2014 10:02:46 | Bylinná směs
Nežijeme přece narativy. I svoje životy koncipujeme jako příběhy, vybíráme, řadíme, napodobujeme. Nesouhlasím.
30.05.2014 12:22:24 | Já Esther Ruth
Mám výhrady jen k tomu "řazení za sebou". A moc nerozumím tom, co ve svém životě napodobujeme.
30.05.2014 15:52:06 | Bylinná směs
Umění a jiné životy. 
Řazení za sebou - má snad narativ jinou možnost než linearitu?
30.05.2014 22:26:38 | Já Esther Ruth
Zajímavé :-) Já se narativem moc nezabývám, ale myslím, že lineárnost vychází z jazyka, protože je chronologický.
01.06.2014 09:41:29 | Bylinná směs
Tak jelikož jazyk je prostředek vyprávění... Pak asi myslíme v podstatě totéž :)
25.10.2014 14:31:02 | Já Esther Ruth