.
Víš, jsem sám a něco mě bolí,
to je tím, jak vzpomínám na levanduli v poli.
Na kytku, která ve své touze,
chce rozlít své barvy po obloze.
A zasmát se na celý svět.
A já divák, šílený a usmrkaný.
Koukám na tu levanduli.
A divím se, že je jenom má.
.
jednu znám,
objímám,
až se mi tají dech...
jako já
bláznivá...
dobře vím, že je všech...
:o)
04.05.2007 20:36:00 | Cecilka
Tohle se tak krásně poslouchá a představuje... :o)
A vítej mezi nás :)
27.01.2007 22:41:00 | Paralelní možnosti