Vůně okamžiku
Vůně okamžiku
sedím
v nažloutlém světle
zapadajícího slunce
světlo proniká
pod kůži
- do srdce
vůně konce dne
vniká do nosu
vyvolává ve mně
vzrušení z okamžiku
chci číst dál
pokračovat
jako před tím
- nejde to
- kniha je najednou těžká
bojím se jí
slova v ní koušou
- hryzají
radši ji odhazuji
- Táhni!
Vypadni!
Leží na posteli
nehýbá se
není mrtvá?!?
dýchá ještě?
Lehce se jí dotýkám
ani se nehne..
Jsem vrah!
Viděl mě někdo?
Beru knihu opatrně do ruky
prohlížím si ji
- najednou ožívá
dostávám se znovu do tranzu
vnímám jen slova a věty
pokoj se mění
v zuřivé tornádo myšlenek
které ke mně mluví
Vidím toho muže
na Kampě
ve vzdálené Praze
sedí za stolem
v domě číslo osmnáct
sám - ale nikdy samotný
jak píše dopis
vkládá ho do obálky
zavírá
pro něj jen dopis
pro mne dílo
Kniha končí..
vzhlížím
slunce už zapadlo
zase se svět vrací
knihy
stůl
boty
přistávají na své místo
končí... končí...
cítím jak se ve mně rodí slovo
už proniká do plic
do krku...
vypouštím ho z úst
,,Nádhera"
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Báseň působí zvláštně.
Tajemně a vážně.
Podivné, jaký pocit vyvolá.
Dotek, kterým báseň ožívá.
Opravdu tajuplná báseň. Nevím jak, ale náhle jsem při přečtení, jakoby cítila, že slunce zase svítí jinak.
21.07.2014 15:19:49 | Laven De Brig
Ty vrahu literárních děl!A já na Tě oslavné ódy pěl.Místo,abys Holana četl třeba do rána,flákneš s ním prudce,když bolej Tě ruce.Kdysi jsem znal jakéhosi Hamzu,ten byl taky pořád v tranzu a když s ním měl někdo spor,tam mu řekl:"Tranzistor,ty dostaneš po papuli!"Jsi však z těch,co oči kulí na kdejakou knihu.A pak si stěžuješ na její tíhu.
20.07.2014 18:50:46 | Bakchus
Krása, nabádáš a podněcuješ k přečtení. Nejen Holanova kniha, ale i Tvá báseň žije.
19.07.2014 01:22:53 | Akrij8
Po přečtení Tvé básně bych měl sto chutí si přečíst i tu Lemurii :-) A souhlasím s Jitkou, opravdu je to psáno jakoby v tranzu a krásně se to přenáší na čtenáře, tohle se Ti opravdu vydařilo :-) Myslím, že Holan by měl nejen radost, že Tě ta kniha tak oslovila, ale i z toho, jak jsi své pocity ztvárnil – Tvá báseň dýchá opravdovostí a to je v poezii jedna z největších deviz :-)
18.07.2014 21:32:33 | Amonasr
Nemyslím si, že by Holan semnou strácel čas. :-D Asi bychom si ano nerozuměli, ale to co on umí - to zamává s každým :-) :-D
18.07.2014 22:39:04 | Kubský P.
U těžkého introverta nikdy nevíš - ale nepodceňoval bych se, být Tebou :-D A vůbec - každý má radost, když mu někdo rozumí. A Ty Holanovi rozumíš - oslovuje Tě jeho poetika a jeho vnímání světa a není to povrchní záležitost, jak jsem mohl poznat :-) Navíc básník a jeho dílo jsou dvě naprosto odlišné věci - pro básníka je mnohem důležitější život jeho děl, než jeho vlastní osobní svět. A mnohdy se mohou (je to i dost časté) výrazně od sebe lišit. On už si Tě k tělu pustit nemůže, ale Ty jeho do svých představ ano - není třeba se jim bránit, on Ti už napovídá a dobře :-D
19.07.2014 00:25:33 | Amonasr
