Návštěvnost
Ztratit a objevit
Ztratit a objevit
Anotace: Něco se děje
Přijít o hlas
a začít zpívat.
Být krásným člověkem, však tvář je znetvořena.
Skončit se školou,
ale naučit se víc.
Mít možnost milovat a zároveň opustit.
Mít lidi pod palcem,
však být outsider.
Ztratit cestu a cítit, že ví kam jít.
Neumět se štětcem,
tak se stát umělcem.
Zasvěcen manželstvím a prohánět každou sukni.
Syslit si jídlo
a pak nemít nic.
Milovat a tak chce opustit.
Rozděloval je čas
i když byli spolu.
Komentáře (11)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskMilá Julio, tady musím souhlasit s Robinem. Také jsem nenašel myšlenku která by jednotlivé oddíly spojovala. Možná se však jedná o různé pocity, které se Tebou při psaní rozlévaly a tak jsi jim dala volný průchod, což není špatně. Nicméně bych se snažil vytyčit nějakou hlavní myšlenku, která by báseň jednotila. často se Ti stává, že v básni zaměníš písmenka a to pak také naruší porozumění textu. Například v poslední části, která se mi velmi líbila. Protiklady něco říkají, ale schází mi ta jednota, která by blíže našeptávala.
22.07.2014 22:58:01 | Akrij8
Já vím. Upřímně bych nejradši zabila příčinu bolesti, ale já prostě nemůžu zapomínat, a proto to bolí. Ta báseň mi měla trochu ulevit, ale udělala opak. Nemůžu udržet myšlenky.
22.07.2014 23:01:26 | Laven De Brig
Je dobře, že jsi dala průchod svým pocitům i proto píšeme, abychom se otvírali sami v sobě a pojmenovávali to,co bolí i co hřeje u srdce.
22.07.2014 23:05:52 | Akrij8
Myslím, že se znova změnit v člověka, který s nikým nemluví, sedí v koutě a potajmu brečí do polštáře už nechci. Jednou to stačilo. Já mám víru. Já věřím v sebe i když se o tom někdy musím přesvědčovat.
22.07.2014 23:11:22 | Laven De Brig
To je dobře, že věříš. Víš, každý z nás někdy pochybuje. Můžeš pochybovat o lásce, která ranila, ale nepochybuj o té, která může přijít a pohladit. To je bohužel život a my nikdy nevíme, co přijde, něco nám ublíží, něco nás posune dál, stále se učíme žít. Teprve toto poznávání může rozkrýt pravé štěstí. Které bych Ti přál. Vím, že je to těžké, ale bolest za čas přebolí.
22.07.2014 23:17:06 | Akrij8
Ještě jednou ti mnohokrát děkuji Jirko. Ty poukazuješ tu optimistickou stranu, ale pravdivou.
22.07.2014 23:19:16 | Laven De Brig
četl jsem si to dvakrát (no, možná víckrát)
ale nemohu v tom najít spojitost.
Dělá to na mne dojem veršů přeplněných protiklady (což není špatně), ale nemohu si je propojit v jednu myšlenku, něco jako puzzle, kde chybí pár klíčových dílků...
(to je můj pocit náhodného čtenáře...)
asi tak.
RM.
22.07.2014 22:33:57 | Robin Marnolli
Kdyz jsem to psala, tak mě citově zranil někdo, komu jsem věřila. Při psaní mi tekly slzy proudem.
22.07.2014 22:41:13 | Laven De Brig
...tak to chápu. když zraní někdo blízký, komu důvěřuješ, bolí to hodně.
Naproti tomu ale takové stavy poezii moc neprospívají(mám s tím své vlastní zkušenosti), protože je ovlivněna momentální silnou bolestí. Nejlépe je opravdu nechat básničku chvíli uležet a potom ji s chladnou hlavou uhladit.
Ale třeba je to jen můj dojem a své čtenáře si najde. My lidé jsme různí, smýšlíme různě, někdo má rád to, jiný ono:-)
A tobě přeju trochu slunce v srdci.
RM.
22.07.2014 22:47:06 | Robin Marnolli
Moc to bolí.
22.07.2014 22:54:21 | Laven De Brig
Na srdce náplast nemám, srdce dokážou léčit myšlenky na něco pěkného pozitivního, nějak se odreagovat od těch špatných prožitků...nezaměřovat se na mě...možná si něco pěkného přečíst...na lepší sny.
22.07.2014 22:59:46 | Robin Marnolli