Vždycky když mlha zasype stromům stíny a z letních básní zmizí rýmy,
začne mě pálit na duši a v krku.
Už tolik zim Tě prosívám a nosím vlnu beránčí,
ať upleteš jim papučky, ať léto ještě vystačí.
Vždycky když mlha zasype stromům stíny a není vidět do tváří,
smutnou si zpívám píseň, myslívám na stáří.
V podzimní mlze mívam a Bůh mně svědkem na věky,
otázky neúctivé, co kladu stromům bezděky.
Proč mlhy vždycky zasypou to léto krásné, modravé?
Proč zima schová pod sněhem zelené lístky lipové?
.....připojuji se ke Střelkyni.....Ji.
03.09.2014 20:22:03 | jitoush
krásná a něžná je poezie tvá...
03.09.2014 16:07:13 | střelkyně1