DEFILÉ DUCHŮ

14.10.2014 20:18:02   Radhuza

já jsem asi fakt optimista ;) bez barev? jen se podívej, jak pestrá paleta je třeba jenom v Tobě... :)

14.10.2014 20:26:06   Amonasr

Já jsem Radko, taky optimista, i když střízlivý, ale to bylo dílo okamžiku, kdy jsem ze sebe něco nechal vyhřeznout - samotného mě to v tu chvíli překvapilo. Ale to je právě jedna z těch mnoha barev, které člověk nosí v sobě a neustále se nějak míchají, občas nějaké vycákne víc - patří mezi ně i ta temná, občas ;-)

15.10.2014 07:44:46   Radhuza

...ano, paří mezi ně i ta temná, děkuji

14.10.2014 19:21:38   zdenka

nestydět se...za to dítě v nás...obejmout je...znovu slyšet jeho hlas...zůstává stále milováno...ač v kloubech leckdy ...ozývá se...chladné ráno...stále si brouká...jsem milovábo, milováno, milováno...úsměv.z.

14.10.2014 20:05:18   Amonasr

Děkuji za pěkný ohlas, Zdenko :-)

12.10.2014 10:51:54   básněnka

je spoustu věcí i lidí, co nám projde duší...defilé tuší, syrovejch i vařenejch...:-)
prej jíme kvůli emocím:-)

12.10.2014 11:53:05   Amonasr

Někteří projdou a zmizí, jiní se zadrhnou nitkou či utrženým límcem, popřípadně rukávem, další zanechají barevnou šmouhu, co nelze vyprat nebo se dá naopak lehce smýt vodou či o trošku hůř etanolem :-)

12.10.2014 12:02:28   básněnka

přemejšlím chvilku o louhu:-)

12.10.2014 16:30:11   Amonasr

To nezkoušej – znám jednoho, který se ho omylem napil a málem to nepřežil ;-)

12.10.2014 16:38:15   básněnka

fuj všem utrejchům:-)

12.10.2014 20:14:47   Amonasr

Ještěže tak :-D

11.10.2014 19:16:04   A42

Ty spousty postav asi máme každý v hlavě více či méně na očích...

11.10.2014 21:49:24   Amonasr

Z mnohých jsme do jisté míry složeni ;-)

11.10.2014 22:01:49   A42

Tak to je velmi výstižné - složení ze spousty postav. To si někdy připadám.

11.10.2014 22:03:38   Amonasr

:-D Myslím, že Ti rozumím... ;-))

11.10.2014 22:07:28   A42

Díky. Sama kolikrát nevím, která ta postava převládá...

11.10.2014 22:13:58   Amonasr

Myslím, že Ti rozumím i teď ;-)

11.10.2014 18:22:13   střelkyně1

já jsem dneska v naprosto podobném rozpoložení...pravda je že se mě dotkla,samozřejmě v dobrém,do mě přímo zapadla:-)

11.10.2014 21:49:02   Amonasr

Tak hlavně, že v dobrém ;-) Děkuju :-)

11.10.2014 14:03:29   Jort

...je to ten pocit, který je příjemný ale zrovna tak bolí...a nelze se k němu dopracovat jinak než prožitým časem...:-)...fujtajbl vespolek...:-)

11.10.2014 14:35:50   Amonasr

Jo – směju se a utírám si slzy... ;-)) Díky za bezva komentář :-)

11.10.2014 12:38:59   bogen

Krásné a smutné jako život...Ano. Děti jsme stále,jen na to nesmíme zapomínat. Vzpomínám,když jsme jako děti hrávali fotbálek v parku. Protože, když si hraješ nemyslíš na to, jestli vyhraješ nebo prohraješ, máš prostě radost ze hry...!takové vzpomínky mi vždy zlepší náladu,když mě přepadne melancholická :-)

11.10.2014 12:54:05   Amonasr

Díky za pěkný komentář – skvěle jsi vystihl tu melancholii a nostalgii, které ze mně v tu chvíli vytryskly. Až jsem se jich lek´ a zahnal je zase tam, kam patří. Sice nemám ve zvyku se ohlížet, ale když jsem někdy sám, občas to dítě v sobě odněkud vyvolám a nechám se jím trošku zevnitř očistit, propláchnout... :-)

11.10.2014 13:35:08   bogen

Děti se vyléčí když si hrají a smějí se....:-)

11.10.2014 14:34:56   Amonasr

To je fakt :-)