srpnová ranní mezihra

v okně sedí koník 

nejspíš dávno vysušený 

a prádlo kolem šňůry

vítr přes noc obtočil

ostré světlo hýbe ránem

stejně jako vloni

bez dešťů už kdeco vadne

a srpen k září vykročil

a zdaleka i zblízka

za noci ticho plné hvězd

a neposední ptáci za dne

na nebeské křičí zvony

že léto roztržené vedví

ztrácí se v závoji barev

ve kterých malíř podzim

štětec ještě nesmočil