O ní

Někdy se divím svitu luny,
jak lehce umí ladit struny,
jak schová pod stříbrný plášť,
svou zlobu, něhu nebo zášť.

Někdy se divím paprsku slunce ,
jak umí zahrát velmi tence,
olásce nebo o citu

Někdy se divím když vítr fouká
jak před ním lehne si i louka jak ustoupí mu déšť i mrak
a nebo je to naopak?

Někdy se divím že jsme ještě tady ,
svět nám byl stvořen pro záhady
pro život lásku naději
a nebo pro smrt raději?