Anotace: ...
Za křikem dětské slabosti
skrývá se promiskuitní touha
topící se v hubeném světě
prostořekosti
idiocie
a megalomanském úmyslu
někoho zranit
Za pláčem utrápených maminek
stojí krásou nasáklé štěstí
rostoucí z pramene obarvených vlasů
blonďatých
chudokrevně rudých
a zářivých
jako vteřina ve tmě
když hvězda spadne
...
Za přáním nahé figuríny
blýskla se paleta věčnosti
vykreslená Tvými pocity
o stříbrných strunách
o šeptavé melodii
o skrýši nepředstavitelné důvěry
kterou v sobě schovávám
a jen Ty máš klíč
člověku, .. jestli jsi ještě trochu člověka.. ne jen básníka a ...naivního v**a .... pak nikdy nevěř. nikdy nikomu v ničem.. NIKDY ... hlavně NIKOMU..
17.02.2007 12:41:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
Když jsem to četla, mé prameny odbarvených vlasů byly nasáklé štěstím.
30.01.2007 21:09:00 | Miskitka
občas se to až moc topí v metaforách..ale já tak píšu taky takže ti to vlastně ani nevytýkám.
30.01.2007 18:34:00 | Smeták